Please click here to leave an anniversary message (in any language you choose). You do not need to be a member of Lowlands-L to do so. In fact, we would be more than thrilled to receive messages from anyone. Click here to read what others have written so far.
What’s with this “Wren” thing?
The oldest extant version of the fable
we
are presenting here appeared in 1913 in the first volume of a two-volume anthology
of Low
Saxon folktales (Plattdeutsche
Volksmärchen “Low German Folktales”)
collected by Wilhelm Wisser (1843–1935). Read
more ...
Střízlík míval své hnízdo v garáži. Jednoho dne oba rodiče odletěli – chtěli sehnat něco k jídlu pro mladé – a nechali děti o samotě.
Po chvíli se táta střízlík vrátil domů.
„Co se tady stalo?” zeptal se. „Kdo vám ublížil, děti? Jste celé vystrašené!“
„Tati,“ řekly, „před chviličkou tudy šlo nějaké velké strašidlo. Vypadalo tak divoce a strašně! Svýma velkýma očima koukalo do našeho hnízda. To nás tak vystrašilo!“
„Aha,“ řekl táta střízlík, „kam šlo?“
„No,“ odpověděly děti, „šlo tím směrem.“
„Počkejte!“ řekl táta střízlík, „dohoním je. Teďž se, děti, nebojte. Já to strašidlo dostanu.“ A odletěl za ním.
Ale střízlík se nelekl. Sedl si na lvova záda a začal mu hubovat. „Co máš co chodit do mého domu“, řekl, „a děsit mé děti?!“
Lev si toho nevšímal a šel dál.
Malý křikloun mu proto začal nadávat ještě ostřeji. „Nemáš tam co dělat, ti povídám! A pokud se tam vrátíš,“ řekl, „pak uvidíš! Opravdu to nechci udělat,“ řekl a zvedl jednu nohu, „ale ve vteřině bych ti zlomil vaz!“
Pak střízlík letěl zpátky do svého hnízda.
„Tak, děti,“ řekl, „dal jsem mu lekci. Ten už nepřijde.“